Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Petr

6. 12. 2007 18:53
zpívá

Moje dcera k nám občas přijede na návštěvu a během dne si zpívá jen tak pro radost (jako koníčka má zpívání ve sboru) . Zpívá i při práci  a mně  to vždy moc těší.  Jinak souhlasím s článkem.

0 0
možnosti

Jana Fraitová

5. 12. 2007 23:13
Zaniklé zvyky?

Mám zato,že t.č. našinci zpívají raději při různých rodinných,přátelských, firemních aj. oslavách, než při práci.Ale možná,že zpívání proto, aby šla práce zlehka a lépe "od ruky" se opravdu nezařadilo natrvalo ke zmizelým zvykům.

A jelikož jste, pane doktore, v dřívějším textu zmínil 7.12., dovolte mi, abych Vám k tomuto dni, už nyní, zazpívala: Stála basa u primasa, za kamnama stála, když primaska zatopila, basa sama (Vám)hrála... Zde zazpívat klidně mohu i když mám spíše hudební hluch než sluch. A s ohledem na to velmi, velmi jednoduchý repertoár, ale třeba se nade mnou ustrnete.

0 0
možnosti

Hana

5. 12. 2007 23:08
Vše nejlepší

Vážený pane Macku, zpívejte si, jásejte, milujte, radujte se a buďte šťastný, nejen v den svých narozenin, ale i dalších 365 dní. Všechno nejlepší. Hana

0 0
možnosti
ZM

kvikavec

2. 12. 2007 22:53
zpívat nemůžu...

Nemůžu si u práce zpívat. Jsem obchodní zástupce a výsledky mojí práce jsou odporné počítačové sjetiny s čísly o prodeji. Uznejte, že u toho se zpívat nedá. Je to samej management, meeting, increasing, nedejbože decreasing, appointment...ale zpívám si v autě, když jezdím za klienty, fakt! V takové koloně na D1, když je 45st ve stínu a kolona stojí, když stáhnete okýnko a na vedlestojící kluky v autě zazpíváte A já mám koníčka vraného, na štyry nožénky kutého....to byste koukali, jak čumí:)))))

0 0
možnosti

Alena

1. 12. 2007 14:49
Mluvíte mi z duše...

Pane Macku,

máte pravdu, nejen že si lidi nezpívají - tomu dovětku moc nevěřím - dokonce je zpěv rozčiluje. Já jsem si zpívávala skoro pořád, i když jsem třeba vezla dcerku na kole na sedátku, ale mého bývalého muže to rozčilovalo, že si hned po ránu prozpěvuji a protože ho rozčilovaly i jiné věci, rozvedli jsme se.

Po nějaké době po rozvodu jsem si uvědomila, že si zase zpívám, zpočátku jen tak mimoděk a ještě jsem se rozhlížela, jestli mne někdo neslyší, ale dnes už si zase zpívám nahlas a spontánně, ať už je to při mé práci, kterou mám ráda nebo třeba při domácích pracech, dokonce mám i písničky na deskách či CD, které si pouštím k určitému druhu práce, nabudí mne to a myslím, že mi i ta práce jde lépe od ruky a je mi fajn.

Přeji všem krásné vánoce beze spěchu a s otevřeným srdcem pro všechny, co o to stojí. Alena

0 0
možnosti

Hollyiq6000

1. 12. 2007 10:53
Zpěv při práci

Nu, vybavil se mi při čtení těchto řádek film V. Jasného, Všichni dobří rodáci, v němž jeden sedlák povídá druhému: "Rozhlídni se po polích, a zaposlouchej se, jestli si lidi při práci ještě zpívají ..." Film se odehrává v padesátých létech a ta scéna je neobyčejně silná. Tož tak.

0 0
možnosti

Milan Krajčovič

30. 11. 2007 15:31
Možná málo chodíte

tam kde se zpívá. Ale nedivím se Vám možná Vás tam neviděli rádi, protože Vás mediální profil není zrovna pozitivní.

0 0
možnosti

Tomáš

30. 11. 2007 9:43
povolání se zpěvem

Jsou profese, kdy bylo povinností zpívat. Byli to pokrývači, malíři apod. kteří pracují ve výškách, aby se vědělo, že ještě nespadli. Před 20 lety jsem dělal mistra a tehdy se ještě zpívalo.

0 0
možnosti

doktor Podvyživágo

30. 11. 2007 9:16
TO JE FAKT, LIDI MÁLO ZPÍVAJ

ale vy jdete příkladem. Onehdá, když jsem šel kolem vašeho baráku, tak se z něj linul krásný duet.

Ženský soprán :  Kde jsi včera byl  a ským ?

Mužský tenor :  To se nikdo nedoví, ty můj kvítku medový.

Ženský soprán :  Tak se dívej na ten BLESK.

Mužský tenor : Nejraděj bych ti jednu plesk.

0 0
možnosti

doktor Podvyživágo

30. 11. 2007 9:20
Re: TO JE FAKT, LIDI MÁLO ZPÍVAJ

opr.  s kým

0 0
možnosti

picmoch

30. 11. 2007 4:09
komunikace

Vlastne se uz i malo pisi dopisy. Jen "vzkazy" formou SMS ci emailu.

0 0
možnosti
  • Počet článků 59
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 7192x
Miroslav Macek