Má knihovna vypadá

jako má duše, přesně podle slov milovaného profesora Ruziczky - můj zĺatovlasý miláčku, jste jeden velký zmatek

TAK NÁM TU PÁN DOKTOR

napsal takový hezký povídání o knížkách  všelijakých , člověk si řekne, hezký to sepsal, tak s citem a už tam nějakej rejpal prej, že to je obšvihnutý od Poláčka. Další mu nadávaj ve stylu " Mirek Macek, zralej na pár facek". Ta Jaruška z kravína, tak ta si z toho dělá vyloženě prču. Vám povím, nemá to s váma vůbec jednoduchý, samý uchichtávání, samý narážky - knižní velkoobchod, nahej s Mařenou, zadovka Ráthovi a to prosím pán doktor jasně napsal - blog bude o všem, ale ani slovo o politice. Prostě politiku dělal 15 let, lobbuje furt,ale teď se o tom prostě už nechce bavit. Místo akce "čisté ruce", akce "zavřete huby". Nechápu jak to někdo nemůže pochopit.

Čo bolo to bolo, terazky som blogárom.

O něčem jiném.

Ještě bych vzpomenula provětrané knihovny naprosto nepraktických intelektuálů hodně vysokého věku, kteří po velkém třesku, zůstali nešťastně bezradní a své drahé exemláře směnili, prostřednictvím antikvariátu, za kus žvance. Ale takových smutných případů je snad málo.           Zmiňovaná optika se nedá uplatnit v cizině, neb "jiný kraj, jiný mrav" - např.  můj bratr se svojí docela normální knihovnou, trčí jako maják na všechny strany jihu Francie.

A jelikož se blíží závěr roku,  ocituji něco z kuchařky z .r.1933: "Štědrovečerní kapr, božíhodový krocan, silvestrovský bažant, novoroční vepřový rypáček a do zlatova upečené selátko nemá chyběti na dobrém československém stole. Labužníci nezapomínají také na hlemýždě". 

knih jak mnich, a ho..o v nich

No vidíš Miroslave, a nakonec zjistíš, že rubáš nemá kapsy, a ta tvoje knihovna, nebude potomkům stát ani za to, aby jí odnesli do sběrny.

V mládí jsem četl - hóóódně četl, všechno co mi přišlo pod ruku.

Ale dnes? Vono totiž už není co číst - až na pár vyjímek - ale těch je opravdu minimum.

 A musím si rejpnout - kde jsou ty časy, kdy se na kvalitní knihy stály fronty, podpláceli se prodavači, a když jsem si třeba takovýho Vinetoua nesl domů, měl jsem pocit výhry ve Sportce.

Re: knih jak mnich, a ho..o v nich

...a ty banany tehda taky chutnaly lepe, kdyz se postestilo vystat frontu, ze? Hmmmmmmm.......fungovalo to take tak s damskyma vlozkama......hmmmmmmmmmm....???

knihy

Když človběk čte a čte,tak opravdu zjistí,že mu časem stačí jedna kniha...mi se moc líbí E.M.Remarque,známý filozof životaa jinak všem přeji krásné vánoce a Ježíška Viktora Koženého

clanek mi pripomel werichovu predscenu :)

taky mam doma veeeeeelkou knihovnu....celou zed mi zabrala....

a ted me ceka dalsi........ale na filmy....knihy jiz kupuji mene :(.......je malo casu a oci jiz neslouzi.....

filmy beru jako nastupce....dnes mi doslo dvd s filmem Tajnosti....tesim se na bittovou.....

jo a moje posledni kniha byla: Bob Dylan Kompletni texty 1962-2001

ps: rejpalove: driv jsem vas i cetl...dneska mi za to nestojite....

rejpalové

Pánové rejpalové, nechte politiku politikou a zabývejte se pokud možno tím, co je tu zveřejněno a netahejte sem věci dávno prodrbané a omleté, je to fakt už poněkud trapné. Téměř u každého příspěvku pana Macka je nějaký urážlivý příspěvek týkající se minulosti nepravdivé či pravdivé, to těžko z nás někdo posoudí (aspoň já u toho nebyla) a zbytečně to kazí normální konverzaci lidí, kteří se chtějí pobavit článkem, který si vybrali.

a ještě k vánočnímu období

Dnes jsem byla nakupovat nějaké drobnosti v hypermarketu a uvědomila jsem si jednu věc, když jsem se snažila koupit nějakou vánoční ozdobu. Lidé platí za věci, tak jednoduché, lehko udělatelné, čtyři šišky na podložce, na tom malinká větvička smrku a na tom svíčka a přitom každý průměrný člověk by to zvládl sám. A nemusel by mít ani umělé komponenty. Kam se vytratila nápaditost našich babiček a maminek? Za všechno může čas a taky asi i pohodlnost. Budu se snažit letos zkusit vymyslet nějakou svou vlastní neumělou a neotřelou vánoční výzdobu. A i když to možná nebude zcela na jedničku, bude to můj výtvor a i snaha se cení. Mějte klidný předvánoční čas a zbytečně se nestresujte. K.

vzpomínání

Když si tak pročítám Vaše články, tak si uvědomuji jednu zásadní věc. Byla jsem a myslím, že stále jsem člověkem, který se dokáže radovat z obyčejných věcí. Jako dítěti mi byla nádherná pampeliška nebo sedmikráska blíže než je mi teď, těšila jsem se na sníh, na Mikuláše, na mláďátka na jaře, vnímala jsem celou svou bytostí přírodu kolem sebe. O to víc si uvědomuji, jak na takové ty obyčejné věci nemám čas. Člověk se neustále za něčím honí, někam spěchá a ani si neuvědomí, jak kolem probíhají roční období, léto už je pouze dobou dovolené, zima to je volno o vánocích, pořád jen práce a práce, povinnosti a práce. Jsem ráda, že se mi alespoň občas podaří vyjet na kole do okolí a vnímat zelené stromy, slunce, zlatá pole (když je po žních), zavzpomínat na dětství u babičky na vesnici... Ráda chodím do lesa na houby, protože pořád mám jako malá radost z každého nádherného hřibu, který se mi podaří najít. A ta vůně lesa, mech, ta atmosféra, to je relax. Budu muset zase zajít do přírody.

Ach jářku, proč ne..

d těmi učitelskými   knihovnami je to   trefné..